✨ Jak pomoci náctiletým dětem najít motivaci k uzdravení z poruchy příjmu potravy

Představ si dívku, která sedí večer ve svém pokoji. Před chvílí odmítla večeři. V hlavě má zmatek – chce být "dobrá", štíhlá, dokonalá… a zároveň cítí tiché volání: "Jsem unavená. Už to takto nechci."

Jenže pak zase přijde strach. Co když přiberu? Co když ztratím kontrolu? Co když všechny zklamu?

Tak může vypadat vnitřní svět mnoha dospívajících, kteří procházejí poruchou příjmu potravy (PPP). Ať už jde o anorexii, bulimii, nebo záchvatovité přejídání, jedno mají společné – je těžké najít motivaci ke změně, když se celý svět zdá být zaměřený na výkon, dokonalost a vzhled.

💬 Proč bych se měla chtít uzdravit?

Mnoho dospívajících nezná odpověď. Zvenčí často slyší:

• ,,Musíš jíst."

• ,,Podívej se, co to s tebou dělá."

• ,,Vždyť jsi krásná, proč to řešíš?"

Jenže málokdo se zeptá: Co tě doopravdy bolí? Co se snažíš ovládnout? Čeho se bojíš?

V dospívání totiž nejde jen o tělo. Mozek se stále vyvíjí. Část, která má na starosti emoce, impulzivitu a porovnávání se s ostatními, je v tuto chvíli velmi citlivá. A ta druhá – rozum, který plánuje a uklidňuje – dozrává později. Proto mohou být pocity tak intenzivní a těžko zvladatelné.

A právě proto je tak obtížné se uzdravit – když přijdou pochybnosti, neúspěch nebo kritika, zdá se, že to prostě nejde. Ale ono to jde. Jen je potřeba najít způsob, který dává smysl právě tobě.

❤️ Co skutečně pomáhá?

1. Neboj se říct: "Já vlastně ani nevím, jestli se chci uzdravit."

To je v pořádku. Nikdo po tobě nechce jasný plán. Stačí vědět, že tahle nejistota je normální. A že právě z tohoto místa se můžeš začít krok za krokem uzdravovat.

2. Hledej motivaci, která vychází z tebe.

Ne kvůli rodičům. Ne kvůli lékařce. Ne proto, že "musíš přibrat". Ale třeba proto, že:

• chceš jít s kamarády na výlet bez slabosti,

• chceš si dát zmrzlinu bez výčitek,

• chceš mít energii na tanec, sport, smích… na život.

Tohle jsou tvé důvody – a právě ty ti dají sílu i v těžkých chvílích.

3. Uzdravení není o ztrátě kontroly – ale o získání svobody.

Možná ti porucha jídla dříve dávala pocit jistoty. Ale postupně tě začala omezovat. Vztahy, radost, energii. Uzdravení znamená ne ztrátu kontroly, ale návrat k sobě.

👪 A co role rodičů?

Pokud jste rodič a čtete tento článek, vězte, že vaše dítě nepotřebuje dokonalého rodiče. Potřebuje někoho, kdo se nevzdává, kdo je laskavý a kdo chápe, že za poruchou jídla je bolest, ne vzdor.

Místo vět jako:

• ,,Už jsi zase nejedla?"
  zkuste říct:

• ,,Vidím, že je to pro tebe těžké. Co by ti dnes pomohlo zvládnout večeři?"

Existuje přístup zvaný Maudsley nebo FBT (Family-Based Treatment), který učí, jak mohou rodiče dítěti pomoci s jídlem – ne jako trest, ale jako podpora. A postupně, až bude silnější, mu opět předat důvěru a zodpovědnost.

✨ Co může fungovat?

• ✏️ Deník pocitů – ne jídla, ale toho, co se děje uvnitř.

• 🧩 Plánování jídel bez tlaku, s porozuměním.

• 🫂 Podpora vrstevníků, kteří si tím prošli.

• 🎧 Motivační hudba, podcasty, kreslení emocí místo sebetrestání.

🧠 Proč je uzdravení pro náctileté někdy těžší,než pro dospělé?

• Dospělá žena už obvykle ví, co chce. Má více odpovědnosti, zkušeností a větší odstup.

• Dospívající se teprve hledá. Její identita je křehká, a často velmi závislá na tom, co si o ní myslí okolí. A je to v tomto období zcela přirozené a normální. 

• Mívá pocit, že "musí být dokonalá". Často má i pocit, že díky tomu bude mít více lásky a pozornosti od okolí, kamarádek, kluků.  A jídlo je jedním z mála nástrojů, které "může ovládnout".

Proto je důležité přistupovat k uzdravení s pochopením, trpělivostí a malými kroky. Každý krok se počítá. I ten nejmenší.

💬 Závěrem 

Uzdravení není přímá cesta. Ale rozhodně to není cesta, kterou musíš/musíte  jít sám/sama/sami.
Nemusíš/te čekat, až budeš/te "připravený/á/í". Stačí být otevřený/á/í možnosti, že by to mohlo být lepší.
A že život bez poruchy příjmu potravy může být lehčí, svobodnější, radostnější.

Pokud nevíš/nevíte, kde začít, řekni/něte si třeba jen jednu větu ,,Zasloužím/e si žít. Ne jen přežívat."

Pokud máš otázku, nebo hledáš podporu, můžeš mi napsat přes kontaktní formulář, nebo mě sledovat na Instagramu @trochujinakoucka, kde sdílím další tipy, podporu a osobní vhledy. 

Jsem tu pro tebe/vás. 💛

Článek napsala: Nikola Ševčíková
Výživová poradkyně, mentorka a peer konzultantka pro oblast poruch příjmu potravy
💛 Pomáhám lidem na cestě zpět k tělu, jídlu i sobě samým.