Co jsou to emoce a proč nám někdy komplikují vztah k jídlu

Co jsou vlastně emoce

Emoce jsou jako vlny – některé jsou jemné a příjemné, jiné se přeženou tak prudce, že nás zaskočí. Z neurobiologického pohledu jsou emoce signály, které propojují mozek a tělo. Vznikají v limbickém systému, kde hraje klíčovou roli amygdala, náš "poplachový systém", který okamžitě reaguje na ohrožení. Hypotalamus zajišťuje tělesné reakce – například zrychlení tepu, sevření žaludku nebo pocení dlaní – a prefrontální kortex pomáhá rozhodnout, co s prožitou emocí uděláme.

Emoce nejsou slabost. Jsou to zprávy od našeho těla a mysli.

Základní emoce, které známe všichni

Strach, radost, smutek, vztek, překvapení a odpor. Tyto emoce se objevují u všech lidí na světě bez ohledu na kulturu nebo věk. Strach nás chrání před nebezpečím, radost motivuje, smutek pomáhá přijmout ztrátu, vztek chrání naše hranice, překvapení upozorňuje na změny a odpor chrání před tím, co by nám mohlo uškodit.

Když se emoce nemohou projevit

Když vyrůstáme v prostředí, kde naše pocity nejsou vítané, mohou se stát pro nás samotné nebezpečným územím. Pokud jsme slýchali "nebreč, nic se neděje" nebo jsme byli za projevy emocí trestáni, naučili jsme se je potlačovat. Dětský mozek se přizpůsobí a uloží si, že otevřené prožívání emocí není bezpečné. Tento způsob nastavení nervového systému – často nazývaný vývojové trauma – nemusí být důsledkem jednorázové dramatické události, ale může vzniknout i při dlouhodobém přehlížení potřeb nebo absenci bezpečí.

Co se nemůže projevit, hledá cestu jinudy.

Proč se emoce a jídlo propojují

Potlačené emoce nezmizí. Tělo i mozek hledají způsob, jak napětí uvolnit. U některých lidí se tato potřeba propojí s jídlem – při přejídání z emocí mozek rychle získá pocit dočasného uklidnění díky vyplavení dopaminu a serotoninu. Jiní naopak reagují přehnanou kontrolou nad tím, co jedí, nebo se jídlu vyhýbají úplně. Někdy se objeví ortorexie, kdy se člověk snaží jíst "čistě" a "zdravě" tak přísně, že mu to začne komplikovat život.

Jak začít pracovat s emocemi

Cesta ven začíná u vědomého vnímání emocí. Už samotné pojmenování pocitu aktivuje prefrontální kortex a zklidňuje reakci amygdaly. Pomáhá zastavit se a dát si prostor – třeba prostřednictvím hlubokého dýchání, krátké procházky, nebo jednoduchého mindfulness cvičení. Velký rozdíl přináší také bezpečný rozhovor s někým, kdo naslouchá bez hodnocení. Pokud se obtíže s jídlem opakují, nebo se vztah k jídlu stává zdrojem stresu, stojí za to vyhledat odbornou podporu. Terapeuta, psychiatra, který dělá i terapie apod. 

"Skutečná síla není v tom, že necítíme – ale v tom, že své pocity unese­me."

Závěrem

Emoce nejsou nepřítel, ale kompas. Když se jim naučíme rozumět a dovolíme si je prožívat, přestanou nás ovládat. A s tím se často začne měnit i náš vztah k jídlu. Někdy je první krok právě to, že si připustíme, že potřebujeme pomoc – a začneme hledat cesty, jak si ji dopřát.

Chcete prozkoumat vaše emoce související s jídlem hlouběji?

Pomáhám lidem, kteří se cítí uvěznění v kolotoči kontroly, perfekcionismu, nebo jídla. Můžeme společně zjistit, co vaše emoce vyvolává – a jakou to má souvislost s Vašimi problémy s jídlem.

📩 Objednejte se na úvodní konzultaci, nebo mi napište, pokud váháte.