Když kontrola není jistota: Proč nás touha mít vše pod kontrolou vede do pasti?

"Musím mít věci pod kontrolou."

Možná je to věta, která ti zní v hlavě častěji, než bys chtěla.

Kontrola nad jídlem. Nad cvičením. Nad tělem. Nad tím, co cítíš.

Ale co když za touto potřebou není síla ani disciplína – ale strach?

Touha po kontrole jako obranný mechanismus

V mnoha případech bývá přehnaná kontrola obranným mechanismem proti vnitřnímu chaosu, nejistotě nebo nevyslyšeným potřebám.

Podle výzkumů (např. Fairburn et al., 2003) se poruchy příjmu potravy často rozvíjejí jako způsob zvládání emocí a vnitřní bolesti – nikoliv jako projev estetiky nebo touhy po zdraví.

"Jídlo je jedno z mála míst, kde na chvíli zažiju klid. Tam, kde kontroluji, aspoň něco držím pevně v rukou."

Tak to popisují mnozí lidé s poruchami příjmu potravy.

Kde všude hledáme kontrolu?

– Ve stravě – neustálé hlídání porcí, kalorií, "čistoty" jídla

– V pohybu – nutkavé cvičení, snaha stále "tvarovat" tělo

– V emocích – popírání, odpojování se, racionalizace

– Ve vztazích – snaha být dokonalá, neobtěžovat, přizpůsobovat se

– V těle – odpor k tělesným změnám, vážení se, hledání "jistoty" ve vzhledu

Moderní fitness kultura jako spouštěč

Zejména dnešní trend fitness a "body transformation" přináší silný tlak na kontrolu – nejen jídla, ale i výkonu a vzhledu.

Stále častěji se setkáváme s fenoménem ortorexie (posedlost zdravým jídlem) nebo bigorexie (nutkavé budování svalstva).

Výzkumy (např. Plateau et al., 2018) ukazují, že sociální sítě a fitspirace zvyšují riziko rozvoje poruch příjmu potravy, zejména u lidí se sklony k perfekcionismu.

Co za tím ve skutečnosti bývá?

Za přehnanou potřebou kontroly může stát:

– Strach z chaosu a nejistoty

– Touha po bezpečí

– Nízká sebehodnota

– Nepřítomnost podpory v dětství

– Traumatické zážitky

– Ztráta důvěry v tělo a jeho signály

"Možná jsi se naučila, že kontrola je jediný způsob, jak přežít. Ale uzdravování je o důvěře. V tělo. V sebe. Ve své potřeby."

Jak se učit pouštět kontrolu – v bezpečí?

1. Pojmenuj své "proč"

Když víš, proč chceš uzdravit svůj vztah k jídlu a tělu, budeš mít kotvu i ve chvílích, kdy staré vzorce znovu zesílí. Pokud nevíš, kde začít, přečti si článek Proč je tak důležité mít při zotavení své proč.

Zeptej se sama sebe:

– Co bych si přála, kdybych neměla poruchu?

– Co všechno mi kontrola bere?

– Kdy jsem se naposledy cítila opravdu svobodně?

2. Zpochybni pravidla, která ti "mají zaručit bezpečí"

Zapiš si svá pravidla (např. "Po 18h nesmím jíst", "Musím cvičit každý den") a vedle každého napiš:

– Kdo mě to naučil?

– Opravdu mi to slouží?

– Co by se stalo, kdybych to dnes zkusila jinak?

3. Uč se vnímat tělo bez hodnocení

Všímej si signálů hladu, únavy, napětí… bez nutnosti je hned kontrolovat nebo překonávat.

Zkus techniku "body check-in": každý den si dej 5 minut, kdy se jen ptáš: Jak se cítím? Co mi tělo říká? Co potřebuje?

4. Nacvičuj bezpečí skrze tělo

– Zavinutí do deky

– Dotek, který uklidňuje (např. dlaň na srdci)

– Vědomý pohyb bez cíle (tanec, chůze)

– Hluboké dýchání (např. box breathing 4–4–4–4)

Obranné mechanismy, které nás drží v pasti

– Racionalizace: "Já to mám pod kontrolou, to není nemoc."

– Popření: "Vždyť jím dost, jen si hlídám, co mi sedí."

– Perfekcionismus: "Musím být silná, nejíst je důkaz vůle."

– Odpojení se od těla: "Tělo je můj nepřítel, nesmím mu věřit."

Tyto mechanismy nejsou chybou. Jsou reakcí na bolest, která kdysi neměla prostor být viděna a slyšena.

Citace a inspirace

"Potřeba kontroly je často zoufalým pokusem získat zpět to, co bylo kdysi odebráno – pocit bezpečí a hodnoty."

– Dr. Gabor Maté

Chceš jít ještě hlouběji?

– Stáhni si e-book Uzdrav svou duši – Anorexie, který ti pomůže pochopit, proč se kontrola tolik vrací.

– Vyzkoušej terapeutické a afirmační karty, které ti připomenou laskavější cestu k sobě.

– Nebo se podívej na nabídku mých služeb, kde se společně podíváme, co ti pomůže znovu důvěřovat svému tělu a potřebám.

Pokud cítíš, že už nechceš být vězněm své potřeby mít vše pod kontrolou, udělej první krok.

Jemně. Pomalu. V bezpečí.

Jsem tady, když budeš potřebovat podporu.

Kontaktovat mě můžeš i zde.

Zdroje

– Fairburn, C. G., Cooper, Z., & Shafran, R. (2003). Cognitive behavior therapy for eating disorders: A transdiagnostic theory and treatment. Behaviour Research and Therapy.

– Plateau, C. R., McDermott, H. J., Arcelus, J., & Meyer, C. (2018). Social media and disordered eating: The mediating role of internalisation and social comparison. International Journal of Eating Disorders.

– Maté, G. (2003). When the Body Says No: The Cost of Hidden Stress.

– Web: www.trochujinakoucka.cz – články, e-booky, terapeutické a afirmační karty