Možná jsi už zažila ten zvláštní pocit: jíš míň, váha klesá a s každým dalším shozeným kilem přichází lehkost, energie, někdy až euforie. Vypadá to jako vítězství, restart, nový začátek.
Jenže tahle "síla" je chemická iluze. A pochopit, proč k ní dochází, může zachránit před pádem do nebezpečné pasti anorexie a poruch příjmu potravy.
Každý z nás se někdy setká s člověkem, který se začne chovat "jinak". Možná je to kolega v práci, spolužák ve škole, kamarád, nebo dokonce někdo z rodiny. Najednou působí roztěkaně, je uzavřený, podrážděný, nebo se vyhýbá kontaktu. Pro okolí to může vypadat zvláštně – a tak si lidé často udělají rychlý závěr: "Je líný, nespolehlivý, bere drogy, je...
Možná už jste to slyšeli: "Poruchy příjmu potravy nejsou o jídle, ale o kontrole." A ono to opravdu není daleko od pravdy. Když se díváme hlouběji, kontrola není jen nějaký rozmar nebo "zlozvyk" – je to často životně důležitý mechanismus, který člověku dává pocit, že vůbec zvládá svět kolem sebe.
Emoce jsou jako vlny – některé jsou jemné a příjemné, jiné se přeženou tak prudce, že nás zaskočí. Z neurobiologického pohledu jsou emoce signály, které propojují mozek a tělo. Vznikají v limbickém systému, kde hraje klíčovou roli amygdala, náš "poplachový systém", který okamžitě reaguje na ohrožení. Hypotalamus zajišťuje tělesné reakce – například...
Zdravě jíst – to přece zní dobře, ne? Všude slyšíme, že máme jíst víc zeleniny, omezit cukr, sledovat etikety a vyhýbat se "škodlivým" potravinám. Ale co když se z toho stane posedlost? Co když se jídlo přestane brát jako něco normálního a stane se z něj neustálý stres?
